Říjen 2010

Ne všechno smrtí končí - Samantha/Jack 5.část

31. října 2010 v 14:30 | Meredith |  FF - Ne všechno smrtí končí
Ne všechno smrtí končí - Samantha/Jack 5.část

Není cesty zpět 4x11

31. října 2010 v 14:29 | Meredith |  SG-1 epizody - 4.řada

Název: Není cesty zpět/Point of no return
Datum premiéry USA: 8.9.2000
Datum premiéry ČR: 16.7.2002

SGC přijímá telefonát muže, který tvrdí, že má informace o Hvězdné bráně. Chce se setkat s plukovníkem O'Neillem. Je tady dohodnuto setkání, na kterém Jackovi sdělí, že nepochází ze Země a že zde má dokonce svou loď...

|||Foto|||

zdroj popisu: gateverse.cz

Ne všechno smrtí končí - Amanda/Richard 5.část

31. října 2010 v 14:00 | Meredith |  FF - Ne všechno smrtí končí
ARSJ
Ne všechno smrtí končí - Amanda/Richard 5.část

Ne všechno smrtí končí - Samantha/Jack 4.část

30. října 2010 v 20:00 | Meredith |  FF - Ne všechno smrtí končí
ARSJ
Ne všechno smrtí končí - Samantha/Jack 4.část

Ne všechno smrtí končí - Amanda/Richard 4.část

30. října 2010 v 19:30 | Meredith |  FF - Ne všechno smrtí končí
ARSJ
Ne všechno smrtí končí - Amanda/Richard 4.část

Nikdy tě neopustím

30. října 2010 v 17:00 | Meredith
Pod hladinou
Tak jsme s Morgan sepsaly povídku. Jednorázovku. Začaly jsme ji psát už na začátku srpna, kdy byly povodně (to že končíme v době, kdy skoro sněží je úplně fuk xD) No nic, snad se bude líbit. Zanechte komentík, budeme rády xD


Samantha se zavrtěla v křesle. Bylo jí chladno. Venku byla zima, pršelo. Už dobré dva dny padal déšť téměř neustále. Nejbližší řeka se už přelila přes břehy, ale stále neohrožovala lidská obydlí. Teda alespoň tomu tak bylo ještě před hodinou, kdy vypnula televizi.
Svůj bledě modrý mohérový svetr si přitáhla blíže k tělu a pohodlně se opřela. Milovala sledování deště. Milovala bouřku. A ráda ji sledovala. Proto se usadila do křesla před prosklenými dveřmi na verandu a sledovala, co se děje na její zahradě.
Po dlouhé době si konečně vzala na pár dní dovolenou, chtěla si odpočinout, nabrat nové síly, podívat se do města, koupit si něco na sebe, ale počasí si prosadilo svou a zabránilo jí dělat cokoli venku.
Po nějaké době přerušila hypnotizující pohled na déšť, zvedla se s tím, že si zajde udělat jablkový čaj se skořicí, ale zazvonil jí telefon. Když si všimla, že volá SGC, na chvíli zaváhala, jestli to vůbec hodlá zvednout. Měla přece tolik vytoužené volno, ale taky ji zajímalo, jestli by se alespoň den obešli bez ní. A tenhle hovor jí měl dát odpověď, kterou už stejně znala.
"Carterová," představila se, když zvedla mobil.
"Majore Carterová, tady generál Hammond. Je mi líto, že vás vyrušuju při dovolené, ale jistě jste si všimla toho, co se děje venku." Na druhém konci telefonu se ozval velící důstojník stargate command.
"Ano, pane, všimla," přikývla a pohlédla ven, jakoby se chtěla ujistit, že tam stále prší.
"Před pár minutami se řeka vylila z břehů a zaplavuje domy ve svém okolí a ženou se sem další bouřkové mraky. Hasiči nás žádají o pomoc. Rozhodl jsem se vyslat na pomoc osm SG týmů. Chtěl bych poslat do akce i kompletní SG-1."
"Dobře. Už jsem na cestě." Sam se natáhla pro kabát. "Za patnáct minut budu tam. Zatím nashle." Zavěsila.

Dorazila do SGC, kde si oblékla uniformu, na ni pláštěnku a spolu s Jackem, Danielem a Teal'cem se vydali do napolo zaplaveného města pomoci lidem s evakuací. Stěhování šlo ztěžka, někteří chtěli nadále zůstat ve svých domech, i když jim voda tekla přímo do postele.
V jednom z domů nalezla SG-1 starou babičku, která byla ukázkovým příkladem. Za žádnou cenu nechtěla opustit svůj malý domek. Ale protože byla velká pravděpodobnost, že se dům zřítí, neměli na vybranou. Daniel se ji snažil přesvědčit, aby odešla dobrovolně, ale i když po dlouhém Danielově proslovu nezměnila názor, Jack vydal rozkaz a Teal'c ji vzal do náruče a násilím ji vynesl ven. Položil ji do člunu k dalším lidem a záchranáři je odvezli do bezpečí.
"Jestli budou všichni takhle protestovat, tak je nikdy nestihneme vystěhovat včas." začal si stěžovat Daniel
"Musíme to zkusit. Máme ještě asi tak 3 hodiny, než dorazí hlavní záplavová vlna. Její velikost se odhaduje až na 10 km šířky a 7-12 metrů výšky. Nikdo by to tady nepřežil." řekla Sam
"No tak to si musíme pohnout." řekl Jack a všichni vydali zpět do práce.
Dvě hodiny se jim dařilo držet situaci pod kontrolou, ale čím více se blížila krizová vlna, tím větší byla panika a tím obtížnější byla situace. Ke všemu se již v evakuovaných částech města začalo rabovat.
"Fajn, Danieli, Teal'cu, pomáhejte dál tady, Carterová, my se vrátíme a pokusíme se zabránit rabování," ujal se slova Jack.
"Pane, nezdá se mi jako dobrý nápad, vracet se. Ty domy skončí pod vodou ať s věcmi nebo bez nich!" zakřičela Sam, aby přeřvala kvílení větru a hromy, které jakoby vůbec neutichaly.
Jack zavrtěl hlavou. "Jdeme!" vyhrkl.
Sam si jen povzdechla a vydala se za Jackem. Vzali si jeden ze člunů a vyrazili. Nejprve potkávali lidi, hasiče i civilisty, ale jak byli dál a dál od centra, život se vytrácel, až nakonec proplouvali kolem prázdných, zpola zatopených budov. Z Colorada Springs najednou bylo město duchů.
Konečně se jim podařilo dostat až do úplně nejzápadnější části města, kde s podle záběrů z vrtulníku právě nacházeli zloději.
"Pane přístroje ukazují dvě osoby asi dva kilometry na východ," hlásila Sam.
Jack beze slova strhl člun doprava a vydali se tam.
Po pár minutách dojeli k rodinnému domu, který se před nimi tyčil na vyvýšeném místě jako nedobytný hrad. Voda ho dokola obtékala a tím vytvářela ještě realističtější středověkou atmosféru.
"To je ono, pane. Z toho domu vycházejí ty dvě známky života."
"Tak jo, jdeme na to, držte se." Jack moc dobře věděl, proč to říká, podobnou situaci už zažil kdysi dávno. "Musíme se dostat přes ten silný proud a snažit se zachytit u toho stromu naproti. Jinak nás to strhne, převrhne a proud by nás zanesl bůh ví kam, nebo jednoduše utopí."
"Ok." řekla jednoduše Sam, i když si v duchu myslela, že to Jack trochu přehání, měli přece docela silný motorový člun, který doposud proplouval vodou jako nic.
Jack počkal, až se Sam chytne popruhu na levé i pravé straně člunu, potom přidal na rychlosti, aby překonal sílu proudu a vydali se k mohutné vrbě naproti nim. Čím víc, se k ní blížili, tím se jejich rychlost zmenšovala.
"Začíná to trochu drhnout." řekla s obavami Sam
"Já vím, Carterová, právě toho jsem se bál. Snad to stihneme na druhou stranu, než nás strhne proud."
K vrbě jim zbývalo jen pár metrů. Měli ji téměř na dosah, ale motor už šel slyšet, jak se zadrhává a nechce se mu. Voda nad nimi začínala vyhrávat.
"Carterová, myslím, že to ke břehu nestihneme. Až vám řeknu, buďte připravena skočit. Zachytíme se větví vrby a tak se dostaneme na břeh."
"Rozkaz."
Netrvalo to ani pár sekund a Jack najednou zakřičel. "Carterová teď!"
Oba dva se odrazili nejsilněji, jak mohli, aby doskočili až k vrbě. Pořád stále hustě pršelo. Jack se zachytil celkem vysoko ve větvích, ale Sam uklouzla ruka na mokré větvi a sjela skoro až na konec. Byla po pás ponořená ve vodě a silný proud se ji snažil vzít s sebou. Bojovala s tím, jak nelépe dovedla, ale pomalu jí ubývaly síly.
"Hej, Carterová, chyťte se mě."
"Nedosáhnu na vás. Skočte, pane, dokud máte síly sám, já to zvládnu." a dál už na něj nemluvila, soustředila všechny své síly na to, aby se udržela. Ale Jack si vedl svou, a když viděl, jak jí ruce už viditelně kloužou, na nic nečekal a chytl ji za zápěstí. A právě včas. Přesně v tu chvíli Sam došly síly, déle se neudržela, a kdyby ji Jack nechytl, tak by spadla. Ale tím sám sobě přidal několik kil navíc a to bylo pro jeho jednu ruku příliš. Déle je neudržel a oba dva strhl proud. Snažili se doplavat ke břehu, ale proud byl extrémně silný. Sam se dostávala pod vodu stále častěji. V duchu jí probíhal celý její život, myslela si, že to na břeh nikdy nezvládne. Najednou ale ucítila, jak ji někdo chytl kolem pasu. Jack se ji snažil dostat ke břehu stůj co stůj. Ale byl vyčerpaný stejně jako ona. Nakonec, ale nad vodou zvítězil a nějakým způsobem dotáhl Sam na suchou půdu. Totálně mokří a vyčerpaní si lehli si na záda, vodu měli stále po kolena, ale proud už neměl šanci a ztěžka oddychovali.
"Děkuji, pane." řekla mezi hlubokými výdechy "Zachránil jste mi život." a opatrně se k němu naklonila a dala mu jemný polibek na tvář.
Když se od něj odtáhla, oba se zarazili. Samantha si uvědomila, co v návalu emocí udělala. Rychle se odvrátila, aby Jack nezpozoroval, jak ve tváři zčervenala. "Omlouvám se, pane," zamumlala a rychle se postavila.
"Nemáte se za co omlouvat. Bylo to příjemné," řekl tiše a zvedl se na čtyři.
"Bylo to ode mě nerozumné. Cítila jsem moc emocí, omlouvám se, víckrát se to nestane, pane," vyhrkla a vydala se k domu.
Jack se zvedl na nohy a vydal se za Samanthou. Šla rázným krokem směrem k domu. Nevypadala, že by chtěla počkat.
"Sam, no tak, Samantho, počkejte!" zakřičel Jack.
Sam sebou trhla a zastavila se ve stejné chvíli, jako v jako se otevřely dveře od domu. Asi čtyři metry od ní stál muž, pevně rozkročený se zbraní v ruce.
Jack sebou trhl a automaticky hrábl po zbrani. Až v tu chvíli si uvědomil, že pistole zůstaly ve člunu. Byly neozbrojení, bezbranní.
"Nehejbejte se!" vyhrkl muž. Byl vysoký, měl hnědé vlasy, které mu mokré splývaly na ramena a doširoka otevřené modré oči s dlouhými řasami, na kterých spočívaly kapky vody. Na sobě měla džíny a černé triko, na nohou holínky. "Ruce nahoru!" vyhrkl.
Samantha i Jack zvedli ruce nad hlavu a pohlédli na sebe. Jejich pohledy se na chvíli střetly a dávaly jasně najevo, že jsou v háji.
"Poslyšte," začal opatrně Jack "Dejte tu zbraň dolů a nic se vám nestane."
"Nechceme vám ublížit." dodala Sam nejklidněji, jak v tuto chvíli dovedla
Ale muž neuhnul pohledem ani o kousek a zbraň chytl ještě pevněji. Samantha to už nemohla vydržet a snažila se co nejopatrněji přiblížit k záhadnému muži.
Dělala milimetrové krůčky blíž a blíž, zatímco Jack se snažil upoutat jeho pozornost, když pochopil, co má za lubem. Ale vysoký pohledný mladík odhalil jejich záměr a v tu chvíli se po něm Sam chystala vystartovat, ale muž byl rychlejší a stiskl spoušť dříve, než stačila něco udělat.

Zatím na druhé straně města Daniel s Teal'cem pomáhali s evakuací.
"Už jsou všichni?" zakřičel Daniel
"Věřím, že celé Colorado Springs už bylo evakuováno, Danieli Jacksone." zavolal T. zpátky
"Kromě Jacka a Sam. Nezvali se už pořádnou chvíli." uvědomil si Daniel a ihned vyzkoušel vysílačku "Jacku? Slyšíš mě?" nikdo se neozval… "Jacku, tady Daniel, prosím odpověz." …pořád nikdo neodpovídal, byly slyšet jen dešťové kapky, jak dopadají na zem. "Sam, Jacku, je tam někdo?"
Nic…

Samino tělo s sebou škublo dozadu. Zůstala zírat na muže, pak sklonila hlavu k ráně na jejím hrudníku. Vytékalo z ní spoustu krve, která se nasávala do oblečení v okolí rány. V očích se jí objevily úlek a bolest. Udělala dva vratké kroky dozadu a stanula po kotníky ve vodě. O pár sekund, minut nebo možná hodin později se její tělo zhroutilo dozadu.
"Sam!" Jack se konečně probral z úleku. Ale to ten muž očividně taky. Teď namířil zbraň na Jacka, ale ten neváhal a vrhl se do vody za Samanthou. Okamžitě ho strhl proud, sotva stihl zachytit Samino odplouvající tělo. Teď mu nezáleželo na ničem jiném, než zjistit, jestli žije. Pevně ji chytil v podpaží a veškerou svou sílu soustředil na to, aby je oba udržel nad hladinou. Nedařilo se mu však řídit směr, kterým je proud unášel, takže se o to už ani nesnažil, protože proud byl moc silný.
Voda je nesla dál a dál od břehu skrz městem. Jack si nevšímal, kudy proplouvali, snažil se soustředit všechnu svoji sílu na udržení Sam nad vodou, ale i přesto vždy jednou za pár desítek sekund je voda vtáhla pod hladinu a měl co dělat, aby se i se Sam dostal na vzduch. Bylo to stále horší. Nevěděl, jak dlouho už tak plují, ledové dešťové kapky padaly na jeho obličej a znemožňovaly mu i cokoliv vidět, kdežto Sam drtivě omývaly pobledlý obličej a tiše protékaly jejími blonďatými vlasy.
Jack opět vyzkoušel, jestli má tep. Byl slabý a nepravidelný. Nevěděl, jestli ránu dostatečně zaškrtil, při takové síle proudu, kdy ji musí nést a ještě se snažit pořádně zastavit krvácení to není zrovna procházka růžovým sadem.
Najednou se proud, který je unášel, začal prudce stáčet. Bral je s sebou neznámo kam a Jack s tím nemohl nic udělat. Mohl pouze mlhavě spatřit obrys nějakého rádoby tunelu, do kterého se nekontrolovatelně řítili. Snažil se zaostřit, jak to nejlépe šlo a když už byli dostatečně blízko a nebylo o tom pochyb, snažil se najít, jestli u sebe nemá aspoň nějakou baterku, ale neměl u sebe stejně jako Sam naprosto nic. Všechno zůstalo v tom zpropadeném člunu.
Konečně se mu podařilo zachytit. Rukama se pevně přitáhl za nějakou kovovou tyč a snažil se vydýchat, mezitím, co se snažil nějak pohodlněji zachytit Sam. Nakonec si ji položil mezi ruce tak, aby se jednou držel a druhou jí mohl tisknout ránu.
Skrz mříž ve stropě kanálu sem doléhalo světlo. Mohl tedy vidět, jak je žena, kterou svíral v náručí, smrtelně bledá. Mokré blonďaté vlasy se jí lepily k tváři a ještě zdůrazňovaly bledost jejího obličeje.
"Sam," zašeptal, když se mu konečně podařilo nabrat dech.
Nic.
Natáhl ruku, aby zjistil, zda má puls, Ve chvíli, kdy se dotkl prsty jejího krku, rozkašlala se.
"Pane," vydechla. "Co se stalo? Kde to jsme? Je mi zi-ma."
"Postřelili vás. Pak jsme spadli do vody a ta nás zanesla až sem. Jsme v nějakém kanále. Sám bych se ven možná dostal, ale bez vás nejdu," řekl Jack a ruku přitlačil na krvácející ránu mnohem víc. Začínal být vysílený a držet je oba jednou rukou bylo těžší a těžší.
Samantha zasténala bolestí. "Jděte, pane," vyhrkla těsně předtím, než bolestí vykřikla.
Jackovi to rvalo uši. Kdyby to šlo, vyměnil by si to s ní a trpěl by místo ní. "Nejdu nikam!" řekl rozhodně.
"Stejně umřu! Nevidím důvod, proč byste měl umřít taky!" vyjekla, hlas naplněný bolestí. "Prostě mě tu nechte a přestaňte si hrát na rytíře! Stejně to už nemá cenu!"
"Nikdy!" zavrtěl hlavou.
"Prosím," z očí jí vyhrkly slzy. "Prosím, Jacku, jděte."
"Omlouvám se, Sam, ale ne," hlesl.
Zpříma si hleděli do očí, nemluvili. Jack jí stále pevně svíral v náručí, aby mohl dostatečně škrtit ránu. Sam měla položenou hlavu na jeho pravém rameni, protože neměla dostatek sil, aby ji držela vzpřímenou sama. Ztěžka udržela otevřené oči.
"Nenechám vás tady." bylo to poslední, co zaslechla, než opět upadla do bezvědomí
"Sam!"… "Sam? Slyšíte mě?"… ale i když měla puls, Jackovi se nepodařilo ji probudit.
Zavládlo hrobové ticho. Bylo slyšet jen lehké šumění vody, jak protékala špinavým, odporně páchnoucím tunelem. Jack si ten zápach neuvědomoval. Pěkně ho bolely obě ruce a pomalu opouštěly síly. Proto se začal rozhlížet, jestli zde neobjeví nějaké místo, kde by si mohl na chvíli odpočinout.
Snažil se zaostřit, ale nemohl si ani pořádně promnout oči. Zamžoural do dálky temného tunelu a všiml si, že nedaleko od něj ze stěny vyčnívá malá plošina, prozatím dostatečně chráněná před přívaly vody
Rozhodl se, že se k ní pokusí dostat. Vzhledem k tomu, že proud odvedl hlavní část práce, musel se soustředit hlavně na to, aby se dokázal zachytit poblíž a přitom udržet Sam.
Byl to nápor snad na všechny svaly v jeho těle, ale nakonec se mu podařilo zachytit u schodů, které vedly přímo na plošinu. Po chvilce vydýchání ho čekal ještě jeden úkol, který se jeho tělu příliš nezamlouval. Musel spolu se Sam vylézt po schodech nahoru. Šlo to pomalu. Schůdek po schůdku, pokaždé blíž a blíž k odpočinku. Podařilo se.
Opatrně Sam položil, sundal si bundu a podložil jí hlavu. Její rána stále dost krvácela. Proto si sundal své černé triko, roztrhl ho a ránu jí obvázal nejsilněji, jak jen to šlo. Krvácení zastavil, ale když vyzkoušel její puls, trhlo v něm. Žádný neměla.
"Sam!" vykřikl. "Carterová! Nesmíte mě tady nechat!" Zatřásl s ní. "Sam, prosím," hlesl. Nic. Nereagovala, ač doufal v zázrak. Proto okamžitě začal s masáží srdce.
"1, 2, 3, 4," naklonil se k jejím rtům a do plic jí vdechl nějaký kyslík. Zopakoval to několikrát, pak přiložil prsty k jejímu krku. Nic.
"Sam, no tak!" vyhrkl a dál pokračoval v masáži srdce. Nevnímal chlad, který ho obklopoval. Nevnímal únavu, kterou pociťoval každý sval v jeho těle. Jediné, co cítil, byl strach. Strach o milovanou osobu.
"Tohle zvládnete, Carterová. No, tak, dělejte! Bojujte!" zakřičel. Nic. Dál pokračoval v masáži srdce. Zrovna jí chtěl znovu poskytnout umělé dýchání, když se probrala.
"Plukovníku, na líbání není nejlepší čas," rozkašlala se.
"Sam!" vyhrkl. "Bože! Vyděsila jste mě!"
"Tak to se omlouvám," ušklíbla se. "Kde jsme?"
"Na nějaké plošině. Omdlela jste."
"Jo," hlesla a pokusila se posadit.
"Ne, zůstaňte ležet. Jste vyčerpaná," zarazil ji Jack.
"Pane, sice se mi líbí pohled na vaši nahou horní polovinu těla, ale takhle si uženete zápal plic. Vezměte si bundu," rozkašlala se znovu. "Kdo ví, jak dlouho tady zůstaneme."
Začal úpěnlivě přemýšlet, co se bude dít dál. Uvízli v nějakém zapomenutém tunelu, neměli u sebe prakticky nic užitečného, byli promočení na kost a Sam potřebovala co nejrychleji doktora.
"Mám nápad." ozvala se znenadání Sam, zatímco Jack se nervózně škrabal na hlavě.
"Poslouchám." otočil se na ni a jeho promočené tělo se zalesklo
"Ten otvor tam nahoře." a ukázala na mříž, kterou prostupovalo právě tolik slunečního světla, aby mohli vidět jeden druhého "Vylezte tam a zkuste se dostat nahoru."
"Už jsem vám řekl, že vás tu nenechám!"
"Tohle je jediná dostupná možnost, jestli máte lepší plán, sem s ním. Když se dostanete nahoru, můžete pro mě přivolat pomoc."
Jack jen souhlasně kývnul a letmo se na ni usmál. Potom slezl z plošiny zpět do vody, přeplaval na druhou stranu tunelu a po různých vyvýšeninách, prohlubních a trubkách se snažil dostat až ke stropu. Netrvalo to ani pár minut a Jack už byl nahoře. Chytl za zrezavělou mříž, nejdřív se ji snažil shodit dolů, byla to menší námaha, ale očividně zbytečná, tak zatlačil směrem nahoru, ale ani v tomto případě neuspěl. Mříž se ani nepohnula.
Jackovi nezbylo nic jiného, než zase absolvovat tu samou, ale obrácenou cestu zpět k Sam na plošinu. Když tam vylezl smutně se na ni podíval.
"Promiňte…" řekl sklíčeně
"Nemůžete za to." pokusila se o úsměv, ale ta rána o sobě dávala vědět a Sam se spíš zašklebila bolestí
Jack jen hluboce vydechl, sedl si k napolo ležící Sam a opřel se hlavou o stěnu.
"Nějak se odsud dostaneme, slibuju."
"Neslibujte něco, co nemůžete dodržet," rozkašlala se. Když se jí podařilo se uklidnit, pohlédla na Jacka a zeptala se: "Co všechno u sebe máte?"
"Celkem nic," odpověděl. "Jen nůž."
"Fajn, já mám v kapse u kalhot jednu nutriční tyčinku a u kotníku pistoli."
"No, takže si zrekapitulujme, co že všechno máme," začal Jack. "Pitná voda není, jídlo také ne, za chvíli se setmí a budeme i bez světla. Vy jste zraněná, ale jsme bez jakýchkoliv lékařských prostředků. Takže potřebujeme MacGyvera nebo zázrak. Anebo raději oboje."
Sam vyprskla smíchy. Hned však radši přestala. "Přestaňte, pane. Nemůžu se smát. Pak to příšerně bolí."
"Omlouvám se, Sam," hlesl.
"V pořádku," povzdechla si. Pak mezi nimi nastalo ticho. Sam sledovala tekoucí vodu a Jack pozoroval ji. Bál se, že mu umře. Ztratila hodně krve. A na chvíli přišla i o puls, což nebylo dobré. Musí pryč, musí se dostat do nemocnice. Jenže s ní se odtud nedostane. A sám neodejde.
"Pane," ozvala se Samantha naléhavě a tím přerušila tok jeho myšlenek.
"Co se děje?" zeptal se.
"Hladina vody stoupá," řekla slábnoucím hlasem.
"Už jsem se bál, že tu začne být nuda…" podotkl Jack
"Musíme se odsud dostat. Dříve nebo později to tu bude zatopené."
"A kam? Nejde vidět konec tunelu ani na jedné straně…"
Sam se pokusila rovně posadit, ale rána ji bolela tak, že jí Jack musel pomoci. "Když se pořádně podíváte, voda nestoupá v rovné linii. Takže jeden proud přitéká z té strany, jak nás donesl proud a druhý slabší proud přitéká odjinud."
"Fajn, takže bychom mohli vyzkoušet štěstí na jeho druhé straně."
"Ale jak to chcete udělat? Nevím, jak bude moje rána reagovat spolu s vodou…" řekla Sam
"Budeme to muset vyzkoušet, tady nemůžeme zůstat." řekl Jack rozhodně.
"Pane, ale já budu pro vás jen přítěží! Jděte beze mě, prosím," hlesla
"Zamítá se, majore!" vyhrkl.
"Pane," zkusila zase něco namítnout, Jack ji však zarazil. "Nikdy, NIKDY jsem vás nikde nenechal! A na tom teď nehodlám nic měnit!" vyhrkl.
"Ano a za to jsem vám neskonale vděčná, ale…," začala, Jack ji však popadl do náručí a vstoupil na schody.
"Pane, ne!" vyjekla, Jack ji ignoroval a pokračoval dál. Samantha ho tedy chytila kolem krku a Jack vstoupil do vody. Samina rána začala pálit, ale snažila se nedat nic znát. I když Jack to na ní poznal. Bál se, aby se do toho nedostala infekce, ale nedalo se nic dělat. Kdyby zůstali na plošině, Sam by buď vykrvácela anebo by se oba utopili. Konec konců, on by se utopil stejně.
Pevně ji chytil a začal postupovat proti proudu. S ulehčením zjistil, že čím byl dál, tím byla hladina vody nižší a nižší. Vypadalo to nadějně. Navíc se celou dobu snažil mluvit na Samanthu, aby zjistil, jak na tom je.
Najednou se zarazil. Zahlédl světlo. Světlo na konci tunelu. A v ten okamžik Samantha přestala odpovídat.
Nevěděl, co má v tu chvíli dělat. Mohl ji buď okamžitě začít oživovat, ale hladina vody byla ještě příliš vysoká, nebo se mohl snažit co nejrychleji dostat z tunelu a doufat, že tam budou lepší podmínky. Po chvilce váhání se rychle rozběhl ven z tunelu. Tam zjistil, že voda mu dosahuje jen lehce k lýtkům, takže Sam bez váhání položil a začal okamžitě s masáží srdce. Nezajímal se, co se děje okolo něj. Nevšímal si stále trvajícího krutého deště, ani případného nebezpečí
Jen vytrvale prováděl Sam masáž srdce, vystřídanou opakujícím se dýcháním z úst do úst. Po chvíli se podíval na hodinky, aby zjistil, jak dlouho už Samantha nereaguje. Téměř 4 minuty. Jack až moc dobře věděl, co to znamená, ale za žádnou cenu to nechtěl vzdát.
"Sam, no tak, prosím, nenechávej mě tady, bojuj!" křičel. "Sakra, Sam, dělej! Už jsme z toho skoro venku!" Sklonil se k ní, aby jí mohl vdechnout trochu vzduchu do plic. Odtáhl se a zkontroloval čas. Už to bylo přes pět minut. "Zatraceně, Carterová!" Znovu stlačil hrudník. Nehodlal to vzdát. Pět třicet. Vdechl jí vzduch do plic. Rozkašlala se.
Jack neměl daleko k tomu vykřiknout radostí a pevně ji obejmout. Nikdy si nemyslel, že mu její kašel bude znít tak krásně.
Vysílením se zhroutil do mokré trávy vedle ní. Oba vyčerpaně oddechovali. Samin dech byl skřípavý a bolestivý, ale dýchala a to bylo hlavní.
Její ruka nahmatala tu jeho. Byl překvapený, ale propletl své prsty těmi jejími. Něžně stiskl a chvíli ještě jen tak ležel.
"Musíme jít," posadil se. "Musíme se dostat do nemocnice." Sklonil se k ní a chtěl ji vzít do náručí, když vykřikla bolestí. Rána bolela čím dál víc.
"Pane, prosím, položte mě. Tohle nepůjde. Bolí to," zašeptala.
"Nemůžeme tady zůstat," hlesl a položil ji zpět na trávu.
"Vy nemusíte," natáhla ruku a pohladila ho po tváři.
"Sam," povzdechl si a položil si hlavu čelem na její zdravé rameno. Cítil, jak mu prohrábla vlasy. "Já bez vás prostě nepůjdu. Bez vás nedokážu žít," zašeptal.
Sam zoufale vydechla. "Jacku."
Najednou měla jeho obličej nebezpečně blízko svého. A pak to ucítila. Jeho rty na svých. Věděla, že to k tomu směřuje už od samého začátku. A věděla, že důvod, proč ji teď líbá, je stejný, jako ten, proč ji nechce opustit.
Začala ho líbat. Zmobilizovala poslední síly k tomu, aby si ho přitáhla o něco blíž.
A přesně v tu chvíli uslyšeli zvuk vrtulníku. Oba zvedli své pohledy k nebi, stále v těsném držení. Záchranářský vrtulník přistával poblíž. Byli zachráněni.
Zdravotníci ihned po přistání přiběhli s nosítky a opatrně Sam naložili.
"Převezeme ji do hlavní nemocnice." řekl jeden a bez zájmu se otočil a odpochodovali se Sam do vrtulníku.
Jack chvíli zůstal stát, co se to jako děje, ale v momentě se probudil, doběhl je a zastavil.
"Půjdu s vámi." řekl a chytil Sam za ruku "Už tě nikdy neopustím!" a poté všichni nastoupili do vrtulníku a vydali se do nemocnice…

Nikdy tě neopustím info

30. října 2010 v 16:22 | Meredith
Nikdy tě neopustím
Páry: Sam/Jack
Časová osa: 7.série
Děj: Colorado Springs zasáhnou povodně a SG-1 je poslána, aby pomohla. Musí se však rozdělit a Sam s Jackem se dostávají do potíží...
with Morgan

>>> ZDE <<<

Pod povrchem 4x10

30. října 2010 v 14:06 | Meredith |  SG-1 epizody - 4.řada

Název: Pod povrchem/Beneath the surface
Datum premiéry USA: 1.9.2000
Datum premiéry ČR: 15.7.2002

Planeta P3R-118 je celá pokrytá ledem a místní obyvatelé jsou nuceni žít ve městě pod kopulí. Aby město v takovýchto podmínkách přežilo, je pod ním umístěn komplex, ve kterém dělníci zajišťují jeho energetické potřeby. A všichni členové SG-1 se v něm s vymazanou pamětí ocitají jako dělníci...

|||Foto|||

zdroj popisu: gateverse.cz

Proti své vůli 2.část

29. října 2010 v 13:35 | Meredith |  FF - Proti své vůli
Proti své vůli
Proti své vůli 2.část

4x20

29. října 2010 v 13:22 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
Bože můj!!! ♥ Miluju tenhle díl tak strašně moc!!!!! ♥ Mohla bych na něj koukat opakovaně a nic by mi to nevadilo! ♥ Miluju Entitu!!!!! ♥ To jak Rick ztvárnil Jackovy pocity, jak se o Samanthu bojí, jak váhá, než vystřelí! ♥ Miluju to!!!!! ♥ fotky v c.č.

Proti své vůli 1.část

28. října 2010 v 14:18 | Meredith |  FF - Proti své vůli
Proti své vůli
Proti své vůli 1.část

Proti své vůli

28. října 2010 v 14:14 | Meredith
Proti své vůli
Páry: Sam/Jack
Časová osa: 7.série
Děj: SG-1 se vydává na planetu, kde má dojít k bojům a oni chtějí pomoci. Něco se však ošklivě zvrtne a Samantha se dostává do vlastnictví surového a nemilosrdného vládce znepřátelené strany, který se neštítí ženě ublížit, jak psychicky, tak fyzicky...

>>> ZDE <<<

4x19

28. října 2010 v 12:40 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

4x18

27. října 2010 v 12:25 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

4x17

26. října 2010 v 12:11 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

4x16

25. října 2010 v 12:04 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Klapot podpatků

24. října 2010 v 16:37 | Meredith
Svatba
Jednorázovka, co vznikla jen tak z nudy. Za chvíli se zase vracím do nemocnice a jen doufám, že si zítra vyhádám revers. Pokud ne, budu tam tvrdnout tři týdny! To je příšerný! No ale každopádně, tady máte novou jednorázovku. Je psaná jiným stylem, než jste ode mě zvyklý. Jen jsem si chtěla vyzkoušet, jaké to je psát přítomným časem :) Tak doufám, že se líbí :)


Klapot podpatků info

24. října 2010 v 16:31 | Meredith
Klapot podpatků
Páry: Sam/Jack
Časová osa: 8.série
Děj: Sam se vdává. Jak to nese Jack?

>>> ZDE <<<

Sam/Jack - Mercy

23. října 2010 v 10:34 | Meredith |  S&J video

Never gonna give you up Sam/Jack

22. října 2010 v 13:23 | Meredith |  S&J video

Dnes je to 16 let od premiéry Stargate filmu!!!

16. října 2010 v 18:45 | Meredith
1.film
Dnes je to přesně 16 let, kdy se v kinech poprvé vysílal film Deana Devlina a Rolanda Emmericha STARGATE a tedy 16 let ode dne, kdy světlo světa spatřili postavy Daniel Jackson a Jack O'Neil(l)!!!

4x15

16. října 2010 v 18:17 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

4x14

15. října 2010 v 12:04 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

4x13

14. října 2010 v 11:33 | Meredith |  photo from episodes - 4.řada
Pozorně se podívejte na Jackův postoj na třetí fotce xD Já z toho nemůžu xD Jak ji úplně okatě balí xD Ach jo, škoda, že se mu to nepovedlo xD

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Spálená země 4x09

14. října 2010 v 11:01 | Meredith |  SG-1 epizody - 4.řada

Název: Spálená země/Scorched earth
Datum premiéry USA: 25.8.2000
Datum premiéry ČR: 12.7.2002

SGC se podaří nalézt novou planetu se silnou ozónovou vrstvou pro rasu Enkarenů. Avšak krátce po jejich přesunu se na planetě objevuje loď Gadmírů a zahajuje její transformaci, aby na ní mohla znovu vybudovat svoji civilizaci, založenou na síře...

|||Foto|||

zdroj popisu: gateverse.cz

BTS 2x05

11. října 2010 v 18:50 | Meredith |  SG-1 BTS

2x05


Královny apokalypsy epilog

10. října 2010 v 16:37 | Meredith |  FF-Královny apokalypsy
královny apokalypsy



Královny apokalypsy epilog

Královny apokalypsy 20.část

9. října 2010 v 19:52 | Meredith |  FF-Královny apokalypsy



Královny apokalypsy 20.část

Královny apokalypsy 19.část

6. října 2010 v 14:43 | Meredith |  FF-Královny apokalypsy
královny apokalypsy



Královny apokalypsy 19.část

Forever and ever

5. října 2010 v 15:43 | Meredith
Nová jednorázovka, která mě napadla před chvílí ;-) Tak jsem ji rychle sepsala xD

Forever and ever info

5. října 2010 v 15:25 | Meredith
Forever and ever
Páry: Sam/Jack
Časová osa: Neurčená
Děj: Sam musí zpívat v karaoke baru...

>>> ZDE <<<

Jack/Sam - Everything

4. října 2010 v 19:33 | Meredith |  S&J video

Maškarní

3. října 2010 v 20:15 | Meredith
Maškarní
Páry: Sam/Jack
Časová osa: Neurčená
Děj: Sam s Jackem jsou na maškarním plese...

>>> ZDE <<<

Bouře

3. října 2010 v 20:14 | Meredith
Bouře
Páry: Sam/Jack
Časová osa: Neurčená
Děj: SG-1 je na cizí planetě, kde se schyluje k bouři a Sam moc ráda bouřky sleduje. A Jack se nabídne, že jí to sledování ještě více zpříjemní...

>>> ZDE <<<

Rozděl a panuj aneb jak to mohlo být a nebylo...

3. října 2010 v 20:12 | Meredith
Rozděl a panuj aneb jak to mohlo být a nebylo...
Páry: Sam/Jack
Časová osa: 7.řada
Děj: Název mluví za vše. Jak jsem si domyslela události po Rozděl a panuj (Divide and Conquer 4x05)

>>> ZDE <<<